Mirek Kemel je širokému kulturnímu publiku známý především jako vynikající karikaturista, který navázal v pojetí filozofické i politické kresby na Renčína či Jiránka. Už před pár lety ale zaujal i jako folkový písničkář, který kolem sebe soustředil vynikající doprovodné muzikanty. Kemel ve svých textech dokáže být sdělný a přesný, aniž by se uchyloval k textovým klišé či banalitám. Jeho poetika kráčí ve šlépějích vytříbeného českého básnictví i té nejlepší písňové textařiny, Kemel pracuje se srozumitelnými, ale zároveň poetickými metaforami, a dokáže vytvořit až uhrančivou atmosféru celku. Navíc těží z přirozeného, velmi příjemného vypravěčského hlasu – a i hudební stránka jeho písní je jakoby důvěrně známá, přehledná, nikoliv však banální. Jeho harmonie i melodie vždy obsahují překvapivé momenty.
Na pódiu navíc těží z podpory vynikajících muzikantů, kteří – opřeni o základ jemnějšího folk-rocku – dokážou překračovat hranice žánrů. Co ale plyne z rozhovorů, kterými je koncert doplněn: to nejdůležitější na Kemelově kapele je lidská sounáležitost, to obyčejné, ale zároveň klíčové kamarádství, které překračuje hranici hudby. A snad právě proto dokáže být výsledný pódiový dojem tak přesvědčivý. Bez velkého humbuku vyrostl v posledních deseti letech z Kemela velký písničkář, který dokáže přinášet příběhy s téměř terapeutickým přesahem. Koncertní záznam v intimní atmosféře Café v kině ve Veselí nad Moravou přináší průřez toho nejlepšího z Kemelovy písňové tvorby.