Dara Rolins

Představovat Daru Rolins, je totéž jako nosit dříví do lesa. Jak taky jinak, když se už jako devítiletá umístila na předních příčkách legendární ankety Zlatý slavík a od té doby vlastně nezmizela čtyřiadvacet let ze scény. A teď znovu dává najevo: Jsem tady. Její čerstvé album s minimalistickým, fantazii provokujícím názvem D1 nepostrádá razanci, osobitost, muzikantskou hravost a jisté napětí neuchopitelnosti.

Jaká vlastně Dara Rolins je? Kolik toho a co vlastně ve svých třiatřiceti letech na hudebním poli nabídne? Je to víc zpěvačka, nebo módní stylotvorná ikona, V.I.P. celebrita, jež zajímá seriózní magazíny i společenské bulváry? Bez nadsázky lze tvrdit, že Dara Rolins všechny tyto polohy obsáhne, aniž by jedna z nich utrpěla na úkor druhé. Ostatně tímhle profesionálním chameleónstvím je Dara srovnatelná s Madonnou – přesně touhle cestou se totiž buduje punc live stylu, jedinečný image, který řada českých osobností rozpačitě hledá bez velkého efektu. Vnímat věci v kontextu, je zkrátka důležité, což Dara ví. A je jí jasné, že všechno musí vypadat přirozeně, lehce, jaksi mimoděk. Právě v tom je síla uvěřitelnosti sdělení. Proto - s nadsázkou řečeno – Dara propojuje zdánlivě nespojitelné hudební trendy se stejnou suverenitou jako si hraje s módními tendencemi... I to je důvod, proč je tak populární, aniž by musela slevit ze svého muzikantského vkusu, udělat úlitbu bohům a sklouznout do masově líbivého popíkového konzumu.

Dara Rolins je extrovertní, ve skrytu duše introvertní holka. Dospělá ženská, která k přirovnáním a metaforám přímo vybízí. Ostatně ona je má ráda, jsou symbolickou zkratkou života. Metaforický je i název její čerstvé, v pořadí deváté desky D 1. „Dálnice D 1 je spojnice mezi mými domovskými městy. Rodnou Blavou a Prahou, v níž léta žiju. D 1 je cesta, a když se člověk vydá na cestu, tak se věci dají do pohybu. Cesta, pohyb, noty, rytmus... Alegorie se přímo nabízí,“ říká Dara - prototyp neuchopitelné ženské, kterou přímé linky a pevné mantinely spíš znervózňují, než zklidňují. S náloží talentu a emocí, jakými byla obdařena, to ostatně ani jinak nejde, což ale neznamená, že Dara svou cestu hledá. Naopak, má ji jasnou - ovlivněnou soulem, hip-hopem, funky a vydlážděnou melodií pro písničku příznačnou. A jasno má i v týmu spolupracovníků v čele se skvělým hudebníkem a producentem Honzou Kleníkem. Dara jen prostě vnímá i postranní uličky. Odbočit a vrátit se plná dojmů zpátky... To je vždycky přínosné.

Rolins totiž není pouhá interpretka, ale muzikantka od pánaboha, která navíc vládne slovem a umí si napsat na tělo šitou, vlastními prožitky motivovanou písničku. Její uváděné album D 1, kde Rolins u většiny songů figuruje i coby autorka hudby a textařka je důkazem. „To jsem já,“ říkala Dara u předchozí desky What´s my name. A to jsem já, říká plným právem i dnes, čtyři roky poté, kdy je vyzrálejší ženou, která je ochotná a schopná odhalit svou podstatu. Především (a to je novum) díky výpovědi osobních textů, které rozhodně nejsou jen povinnou muzikální kulisou. Je dobré vnímat texty jako takové – jsou návodem pochopit jaká Dara Rolins vlastně je!

S ohledem na minulost lze pak zkonstatovat, že předchozí album What´s my name byl dobrý pokus svou osobnost prezentovat, který v D 1 po čtyřech letech vyšel naplno. „Je to stejné, jako si lehnout u psychoterapeuta s úmyslem očistit se a všechno na sebe vybalit. Je to stejné jako s mužským, kterému se chce ženská napoprvé zcela odevzdat…“ Přiznejme si, že takové činy mají své rezervy a chtějí čas. Ten nazrál v D 1. Počínaje remixovaným šlágrem Party DJ, konče muzikálovým skvostem I (who have nothing), který se nikdy nestal světovým mega hitem, ale přesto si jej řada hvězdných zpěváků zařadila do repertoáru. Na téhle náročné písni se totiž pozná, jak na tom kdo se zlatem v hrdle a schopností prožitků je. Bez přehánění, i tady Dara s přehledem dokázala, co všechno obsáhne. Její rozptyl je velký, což je daný talentem, schopností přizpůsobit se a zůstat svá. Její výpověď je silná, samozřejmá a bez zbytečných dramatických efektů. D 1 „hladce i obrace spletené“ Dary Rolins, která chce ráno i večer víc, vskutku stojí za poslech!